|
|
Odhalení molekulárních mechanismů opravy abazického meziřetězcového spojení DNA
Hušková, Andrea ; Šilhán, Jan (vedoucí práce) ; Bařinka, Cyril (oponent) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
3 Abstrakt DNA jako primární nositelka genetické informace zaručuje organismům žít, růst, rozvíjet se a množit. Tato nejpodstatnější molekula v buňce však podléhá každou chvíli rozličným poškozením. Pokud není opraveno, buňka a organismus nakonec podlehne nevyhnutelné destrukci. Jedno z nejzávažnějších poškození je meziřetězcové kovalentní spojení DNA vycházející z abazického místa (Ap-ICL, z angl. Abasic site interstrand crosslink). Ap-ICL se tvoří spontánně z abazického místa kovalentní vazbou s adeninem na opačném řetězci. Nedostatek informací o opravných mechanismech, vlivu lokální sekvence a jeho stabilitě vede k otázkám ohledně osudu, toxicitě a výskytu těchto lézí v buňkách. Evoluce vytvořila několik mechanismů jak tato a další jiná poškození opravit a zajistit organismu jeho přetrvání. Nedávno objevená dráha známa pro opravu Ap-ICL dostala název po glykosylase zodpovědné za odstranění Ap-ICL. DNA glykosylasa NEIL3 je k Ap-ICL přivolána ubiquitylací DNA helikasy, která je součástí komplexu zodpovědného za replikaci DNA. Glykosylasa NEIL3 obsahuje několik domén s motivem zinkového prstu, které se vážou k poškozené DNA a zajišťují její katalytickou funkci. Momentálně není znám molekulární mechanismus opravného procesu glykosylasy NEIL3. S cílem odpovědět na zmíněné neznámé byla v předložené práci...
|
|
|
Návrh a implementace SAP CAR s automatickým zotavením z havárie
Svitálek, Petr ; Dierzé, Lukáš (oponent) ; Luhan, Jan (vedoucí práce)
Podstatou této diplomové práce je návrh a zavedení SAP CAR (Customer Activity Repository) jakožto aplikace do stávajícího zákaznického podnikového informačního systému. Po analýze současného stavu je následně vytvořeno řešení, které splňuje požadavky zákazníka a zároveň je za těchto podmínek a v daném prostředí realizovatelné. S tímto projektem také úzce souvisí problematika zotavení z havárie pro zvýšení dostupnosti systému. Finální návrh je implementován, testován a předán zákazníkovi.
|
|
|
Návrh distribuovaného souborového systému
Ďulík, Jan ; Michal, Bohumil (oponent) ; Kašpárek, Tomáš (vedoucí práce)
Hlavním záměrem této práce je navrhnout a implementovat distribuovaný souborový systém pro ukládání dat na projektu, v němž jsou zapojeny geograficky oddělené pracovní skupiny. Velká pozornost je věnována analýze situací, které mohou při používání distribuovaného souborového systému nastat. Dále se práce zabývá výběrem vhodné politiky replikace dat vzhledem k různým modelům práce a zátěži. Poslední část popisuje implementaci distribuovaného souborového systému pro operační systém Linux s využitím nástrojů FUSE a rsync.
|
|
|
Simulované vkládání chyb v síťové komunikaci
Rozsíval, Michal ; Rogalewicz, Adam (oponent) ; Smrčka, Aleš (vedoucí práce)
Vývoj síťových aplikací probíhá v ideálních podmínkách na rozdíl od jejich nasazení ve skutečném prostředí, které obsahuje chyby jako ztrátovost, zpoždění nebo kybernetické útoky. Zajištění odolnosti proti těmto chybám je tak klíčové. Tato diplomová práce představuje nástroj NetLoiter, jehož cílem je umožnit simulaci požadovaných chyb a umožnit tím vývojářům je správně ošetřit. Nástroj NetLoiter lze použít v transparentní (server proxy), skryté (odchytává komunikaci přímo z jádra systému) nebo hardwarové variantě, která je vhodná například pro testování vestavěných systémů. Nástroj NetLoiter podporuje dynamickou rekonfiguraci pomocí veřejného rozhraní, které je možné využít pro automatizaci procesu testování. Nástroj NetLoiter byl úspěšně integrován a použit v reálných projektech.
|
|
|
Problematika replikace mezi databázemi
KARLÍČEK, Pavel
Cílem této práce je zmapovat současný stav postupů při replikaci dat v relačních databázích a analyzovat možnost inovace replikace ve stávajícím procesu podnikové sféry. V uceleném přehledu metod popisuje formy replikace, co replikace dat umožňuje a nabízí, ve kterých různých scénářích ji lze použít a k jakým různým účelům se jí využívá. V praktické části se práce zaměřuje právě na způsob použití replikace v praxi. Z pohledu technika servisní organizace spravující replikace databáze podnikového informačního systému Helios Green analyzuje možnosti inovace stávajících postupů. V závěru pak práce zhodnocuje možnosti posunu v praxi a hledá rovnováhu mezi nadšením pro nové technologie a nutnou správcovskou skepsí.
|
|
|
Vliv enzymu ADAR1 na životní cyklus viru hepatitidy typu C
Kubů, Martin ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Virus hepatitidy typu C (dále jen HCV) je virus z čeledi Flaviviridae, jehož genom tvoří ,,+ RNA". Způsobuje onemocnění hepatitida typu C, kterým celosvětově trpí desítky milionů lidí. Ačkoli existuje léčba tohoto typu hepatitidy, nebyla dosud vyvinuta preventivní vakcína proti viru HCV. V minulosti byly publikovány nejednoznačné práce zabývající se vztahem HCV a enzymu deaminasy adenosinu účinkující na dvouvláknové RNA 1 (dále ADAR1). Tento dimerický, dvouvláknovou RNA vážící enzym je součástí vrozené imunity a svou enzymatickou aktivitou konvertuje adenosin na inosin, který je buněčnými mechanismy rozpoznáván jako guanin, což vede ve výsledku k mutacím v zasažené dsRNA molekule. Dosud publikované práce připisují enzymu ADAR1 v kontextu infekce virem HCV antivirální funkci. V těchto pracích ovšem nebyly použity vektory obsahující celý genom HCV a dosud také nebyla nikdy použita buněčná linie s delecí genu pro enzym ADAR1. Skutečný vztah enzymu ADAR1 a viru HCV tedy nebyl zatím spolehlivě ověřen. A právě pokus o hlubší porozumění vztahu viru HCV a enzymu ADAR1 byl cílem této diplomové práce. Pro tento úkol byly připraveny HCV permisivní buněčné linie Huh7.5 s delecí genu pro ADAR1. In vitro transkripcí plasmidu JFH1 obsahujícího kompletní genom HCV a následnou transfekcí této virové RNA byly...
|
|
|
Porovnání efektivity výuky za pomoci počítače vs. 3D modelů
Andělová, Denisa ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
V současné době zájem žáků o přírodní vědy neustále klesá, ačkoli je tato oblast vzdělání v praktickém životě velmi důležitá (medicína, životní prostředí, atd.) a na trhu práce velmi žádaná. Molekulární biologie, učivo o DNA a přenosu genetické informace je pro žáky abstraktní a těžko představitelné téma, které je i pro učitele náročné na vysvětlení. Existuje mnoho možností, jak tuto učební látku vyučovat. Velmi populární jsou badatelsky orientovaná výuka nebo praktická výuka v laboratořích. Každá škola však nemá k dispozici vlastní laboratoř, aby žáci mohli laborovat, badatelsky orientovaná výuka je časově náročnější na přípravu a ne každé téma je vhodné takto učit. Další možností je využít k vizualizaci "neviditelných" molekul a procesů počítačový software a animace nebo 3D fyzického modelu či si vlastní model dané molekuly vyrobit. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv použití počítačů a animací ve výuce v porovnání s použitím 3D fyzického modelu DNA a výroby vlastního modelu DNA na znalosti žáků. Dalšími faktory, které mně zajímaly, byly pohlaví a zaměření žáků a jejich případný vliv na znalosti. Výzkum jsme prováděla v pěti třídách na třech pražských gymnáziích a zúčastnili se ho žáci třetího ročníku šestiletého studia, přírodovědný seminář sedmého ročníku osmi- letého studia a žáci...
|
|
|
Structural and functional study of viral RNA polymerases
Dubánková, Anna ; Bouřa, Evžen (vedoucí práce) ; Bařinka, Cyril (oponent) ; Plevka, Pavel (oponent)
Virové RNA dependentní RNA polymerázy (RdRp) jsou enzymy nezbytné pro množení RNA virů. Obecná funkce RdRp je pro všechny RNA viry stejná: RdRp rozpozná virovou RNA, nasedne na ni a syntetizuje komplementární řetězec RNA. Série těchto kroků je pro virovou infekci naprosto nepostradatelná. Je důležité si uvědomit, že neinfikovaná buňka RNA nereplikuje. Hostitelská buňka přirozeně neexprimuje žádné RdRp. Pro můj výzkum jsem si vybrala RdRp, protože jsou nezbytné pro virovou replicakci a tudíž excelentní cíl pro virovou terapii. V této studii jsou do hloubky charakterizovány polymerázy z rodiny picornavirů a flavivirů. Picornavirová replikace je lokalizovaná ve viry indukovaných, membránových strukturách, které nazýváme replikační organely (RO). V těchto RO je virová polymeráza lokalizovaná na membráně. Nalezli jsme podmínky, ve kterých se polymeráza váže na membránu. Následně byla studována aktivace picornavirových polymeráz, která je indukována inzercí první aminokyseliny do středu proteinu. V této studii jsou rovněž diskutovány RdRp z rodiny flavivirů, konkrétně z viru žluté zimnice (YFV) a Zika viru (ZIKV). Studie prezentuje první strukturu polymerázy z YFV (v plné délce) a model ZIKV polymerázy v komplexu s RNA. Model ZIKV poskytuje strukturní informaci o aktivním místě potřebnou k "dockingu" ligandů.
|
|
|
Regulace buněčného cyklu u Bacillus subtilis.
Zelenka, Tomáš ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
2 Abstrakt Vztahy mezi jednotlivými ději probíhajícími v bakteriální buňce během buněčného cyklu byly v posledních letech předmětem mnoha studií. Díky vyspělejším metodám se ukázalo, že život bakteriální buňky má daleko více proměnlivých faktorů, než jsme se zpočátku domnívali. Relativně nedávné výzkumy dokázaly poodhalit funkci, a v některých případech i molekulární podstatu, jednotlivých mechanismů, které v buňce koordinují procesy od průběhu replikace a její iniciace, segregace chromosomů vznikajících při replikaci, až po synchronizaci složité mašinérie samotného dělení buňky a v neposlední řadě také proměnlivost těchto procesů během měnících se životních podmínek buňky. Klíčová slova: Buněčný cyklus, replikace, segregace chromosomu, cytokineze, Bacillus subtilis
|
|
|
Replikace a transkripce nukleolární DNA
Flusser, Michal ; Smirnov, Evgeny (vedoucí práce) ; Staněk, David (oponent)
Jadérko je nejvýznamnější částí buněčného jádra a je místem, kde je ribosomální RNA (rRNA) syntetizována, zpracovávána a spojena s ribosomálními proteiny. Přestože bylo jadérko studováno po mnoha desetiletí, je jeho strukturální a funkční organizace stále nejasná. Například, není známa role různých typů DNA, které se účastní tvorby jadérek společně s ribosomálními geny. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky a názory týkající se jadérka, se zaměřením na dva syntetické procesy, a to replikaci a transkripci v savčích buňkách. Specifické rysy těchto procesů v souvislosti s nukleolární ultrastrukturou zůstávají nevyřešeným problémem moderní molekulární biologie.
|
host ::
RSS.